Sluneční Zápisník - Červenec 2015

1.7. – 30 minut dívání do Slunce při západu, 35 minut bosá chůze po holé zemi
Celkově jsem se dnes  necítila nejlépe. Jednak jsem podstupovala další, v řadě už 5-tou mechanickou očistu jater a navíc už na mě působil měsíc, který byl skoro v úplňku a který v této době na mě mívá silné očistné účinky a to hlavně na fyzické úrovni. Skoro celou noc jsem nespala, jelikož mi nebylo dobře. Když jsem v noci vykoukla na oblohu a viděla Měsíc, málem jsem se lekla, protože zářil jako další Slunce na obloze.

2.7. – 55 minut slunobraní při západu Slunce, 50 minut bosá chůze lesem, úplněk
Slunce bylo dnes dost intenzivní a mé oči celkem unavené. Prvních 15 minut jsem si se zavřenýma očima představovala zlatou spirálu přicházející ze Slunce a vstupující do mé hlavy středem čela. Potom jsem se již při dívání do Sluce propojila se slunečními bytostmi. Celé tělo se velmi zjemňuje. Stále více si všímám, že po fyzické stránce již nemám tolik síly jako dříve. Na vycházku lesem jsem šla až po západu Slunce. Docházela jsem domů skoro za tmy pohádkovým lesem plným svítících světlušek. Tolik jsem jich ve svém životě ještě neviděla. Tak mě to uchvátilo,že jsem se rozhodla dopřát si tento zážitek každý den,pokud to jde.

4.7. – 30 minut slunobraní při západu Slunce, 50 minut bosá chůze

6.7. – 40 minut dívání do Slunce při jeho západu
Dnes jsem odpoledne navštívila svou druhou zahradu. Čekal tam na mě strom plný třešní a krásný výhled na Slušovickou přehradu z jeho koruny, ve které jsem nasbírala dva košíky plodů. Po cestě domů jsem se zastavila vykoupat na rybníce a poležet na sluníčku. Tak přehnaně jak to zní, tak se mi stále zdálo, že Slunce málo hřeje a mohlo by být tepleji, přestože teploměr ukazoval tropické teploty. Všichni kolem mě padají vedrem a to včetně květin a rostlin na zahradě. Já bych si ještě pár stupňů přidala. Tolerance vůči teplu a slunečnímu záření se mi velmi posouvá.

7.7. – 50 minut slunobraní při západu Slunce, 50 minut bosé chůze lesem za doprovodu světlušek
Odpoledne jsem ležela na sluníčku. Začínám být úplně posedlá světlem a trávím na slunci co možná nejvíce času. Úplně spontánně jsem se nějak v polospánku naladila na svou DNA, která byla velká, procházela mnou, neměla ani počátek a ani konec. Byla jsem uvnitř a viděla jak světlo připojuje další, třetí řetězec. Cítila jsem, že s touto DNA splývám, rozpouštím se v ní. Tady jsem měla možnost vidět, jaká je světlo inteligence a jak přesně ví, co dělá. Potom jsem začala vnímat další reality a svou existenci v nich s uvědoměním si tohoto stavu na obou koncích. Celkově cítím jak světlo velmi intenzivně pracuje, přináší vysokofrekvenční informace a jak nás mění. Před tím není úniku pro nikoho. Je to důvod, proč je nyní tolik lidí nemocných ať už fyzicky nebo po stránce psychické.
Dnes jsem také opět pocítila vědomé znovuspojení se Zemí. Předtím než vstoupilo do mého života Slunce jsem měla se Zemí velmi blízký vztah. Byly momenty, kdy jsem ji dokázala velmi silně cítit a zažila jsem i její promluvu. Ale když přišlo Slunce, toto spojení vymizelo. Vždy když jsem se snažila propojit se Zemí, Slunce mezi nás vstoupilo. Pochopila jsem, že to má zřejmě svůj význam a přestala s touto situací bojovat. Soustředila jsem se tedy posledního dva a půl roku na Slunce. Nyní se situace opět mění.

10.7. – 40 minut dívání do Slunce, 50 minut bosá chůze lesem 

15.7.- 35 minut slunobraní při západu Slunce,30 minut bosé chůze lesem
Několikrát jsem dnes u Slunce obdržela zprávu, že je portál otevřen. Toto bylo i viditelné. Neviděla jsem Slunce tak jak ho vidím vždy, ale jako tunel skrze který přichází úplně jiné světlo než dříve. Tato zpráva se několikrát opakovala až jsem pochopila, že se jedná o důležitou událost, které bude třeba věnovat větší pozornost.

16.7. – 35 minut dívání do Slunce při západu

20.7. – 20 minut slunobraní při západu Slunce
Za posledních pár dní se toho stalo mnoho. Seminář 18.7. zaměřený na Atlantské energie a krystaly Země které připravila Antalii (www.kliceksrdci.cz) mi velmi zasáhl do života. Tohoto semináře jsem se zúčastnila kvůli slunečnímu a měsíčnímu krystalu světla, se kterým se tu také mimo jiné pracovalo. Nejen že má tento seminář velký vliv na rozvoj mého vědomí, ale opět mě po jisté odluce přivedl k hlubšímu propojení a práci s krystaly. Seminář mě velmi obohatil o informace, které pro mě byly velmi důležité. Již před roky jsem pocítila velkou sounáležitost se Síriem. Mé srdce toužilo jít domů a já jsem neměla pochyb, že tím domovem je právě Sirius. Proto potom když vstoupilo do mého života Slunce a já k němu začala pociťovat tak “nadlidskou“ lásku, přišlo velké zmatení. Po jisté době jsem mlhavě začala vnímat, že je tu nějaké velmi důležité propojení mezi těmito dvěma, ale nevěděla jsem přesně o co se jedná. Když jsem začala 15-tého vnímat otevřený portál, vysvětlila mi Antalii, že přicházejí tímto slunečním portálem informace právě ze Síria. Potom se informace týkající této záležitosti začaly hrnout i z jiných zdrojů. Já celé toto dění vnímám tak, že Sirius má Zemi a lidstvo doslova “pod patronátem“ a světlo a informace které odtamtud přicházejí jsou velmi živá inteligence. Teď to začalo dávat vše smysl. Nyní když o tom píšu, tak nechápu jak jsem mohla tuto souvislost vůbec kdy zapomenout.

Dnes jsem také byla doslova poslána pro další kameny do své sbírky k prodejci, se kterým se již trochu známe. Cítila jsem, že je to velmi důležité a že pro mě něco má. A ano, čekalo na mě několik kamenů. Kromě křišťálů, slunečních a měsíčních kamenů mě doslova uhranul sytě žlutý broušený kámen. Byl tak žlutý, že jsem se musela zeptat co to je. Bylo mi řečeno, že je to žlutý kalcit. Tak ten musel jít se mnou. Tady nebylo pochyb. Večer když jsem šla ke Slunci, vzala jsem si s sebou právě tento kacit, měsíční a sluneční kámen. Byla jsem překvapena jak silnou kombinaci tato trojice tvoří a jak ožívají při vědomém propojení se Sluncem. To byl doslova tanec blahodárných energií a já jsem cítila krásné propojení Slunce, Země a dnes i Měsíce, jehož srpek na nebi již zářil, přestože Slunce ještě plně nezapadlo.

Také jsem dnes koupila větší křišťálovou drúzu. Ta na mě mrkala už z dálky. To jsem ještě nevěděla, jak velkým učitelem mi bude. Když jsem chystala pitnou vodu do sklenice na nabití na Slunci, ucítila jsem, že mám místo malého křišťálu dát do sklenice právě tuto drúzu. Vodu jsem nechala celý den a noc venku. Když jsem se jí druhý den napila, velmi mě překvapila její chuť. Ta voda byla sladká! Tato sladkost byla pro mě velmi nová, atypická. Křišťálová drúza působí na vodu mnohem silněji. Protože se jedná o několik křišťálových špic na jedné základně a tyto špice směřují a vysílají všemi směry svou energii, vzájemně se energeticky ovlivňují a posilují. Proto také určité kameny nabíjíme na křišťálových drúzách.

21.7. – 20 minut při západu Slunce, 50 minut bosé chůze 

24.7. – 40 minut díváni do Slunce při jeho západu
Měsíc červenec byl pro mě dalším úžasným měsícem plným překvapení, vjemů a informací. Podnikla jsem i cestu k moři, kde jsem pokračovala psaním zápisníku do svého notesu. Potom jsem doma zápisník dopsala a uložila. Jenže jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že vše co jsem napsala z pobytu u moře mi chybí. Zkrátka se to neuložilo. No,bylo to dost práce, ale já jsem stejně cítila a cítím, že to budu muset napsat obšírněji. Že to chci napsat a sdílet s vámi všemi, protože tato cesta byla plná neplánovaných událostí a já měla pocit, že ji celou řídí nějaká vyšší síla.

Nebyla to náhoda, že se díky okolnostem odjezd odložil až do doby, kdy se brzy otevírala Lví Brána. Vyrazila jsem se svým společníkem 23.7. V noci nás provázela bouřka. Čtyři hodiny téměř bez přestání před autem lítaly silné blesky, které osvětlovaly celé okolí. Něco podobného jsem nikdy nezažila. Hlavně mě překvapila délka a intenzita toho, co se dělo. Čtyři hodiny, chápete? Navíc jsem cítila, že moje tělo tuto energii nějak nasává. Začala jsem být unavená  a usnula jsem. Byli jsme už v Zagrebu a fičeli na Zadar. Cesta před námi byla jasná a známá. Chvílemi jsem se přivzbudila díky velkému napětí, které jsem cítila v těle. Musela jsem doslova třepat rukama, abych tu energii ze sebe aspoň trochu setřásla. Co mě ale probudilo úplně bylo to, že jsme sjeli z cesty a jeli na opačnou stranu.Ocitli jsme se v noci na hranici Bosny a Hercegoviny. V té tmě, blýskání a nekonečnému lijáku jsme ztratili naprosto orientaci, což je přesto všechno pro mě těžko pochopitelné. Lidé kterých jsme se ptali na cestu nás všichni posílali na Sarajevo. Tak jsme neplánovaně projeli Bosnu a Hercegovinu. Celou cestu mi ale vrtalo hlavou, proč se toto stalo. Ano, před odjezdem jsme s Antalii (www.kliceksrdci.cz) prohodili pár vět o bosenských pyramidách a já v jedné zprávě napsala v souvislosti s pyramidou Slunce „Tam také pojedeme“,ale měla jsem na mysli někdy do budoucna a že se bude jednat o nás dvě, o společný výlet s Antalii. Proto jsem ani nepátrala po tom, kde se pyramidy přesně nacházejí. Nicméně, tuto zemi jsme projeli se smíšenými pocity, které se rozplynuly poté, co jsme vjeli do oblasti nádherných hor a kaňonů mimo civilizaci a zdárně se dostali do mého oblíbeného Chorvatska. Přesto všechno můj společník po těžkostech na hraničním přechodu a celkovému dojmu z této země prohlásil, že do Bosny a Hercegoviny už ho nikdo nedostane. To ještě netušil, že za pár dní tam pojede znovu a nakonec za to bude rád.

Sama nevím čím to je, navštívila jsem spoustu zemí které mají moře nebo oceán, ale nic pro mě netrumflo Chorvatsko. Přestože jsem roky žila v USA a navštívila přímořské oblasti, co se týkalo moře a romantiky, nic se nevyrovnalo Chorvatsku.
Našli jsme místo na skále, dále od civilizace, kde jsme hodlali přebývat. Mým záměrem bylo vystavit se 24 hodin přírodním vlivům, v nerušeném klidném prostředí, kde bych mohla nechat své celé tělo dýchat. Chtěla jsem se naprosto oddat tomu, co toto období léta a Lví Brány přináší. Co nejvíce se očistit a pokud možno co nejvíce navýšit vědomě vibrace a to hlavně ve fyzickém těle. To znamenalo i být bez veškeré chemie, žádná mýdla, mycí a kosmetické přípravky. Jen 100% kokosový, olivový a levandulový olej v minimálním použití. Doufala jsem v nové vjemy a informace, které přijdou. Své krystaly jsem na tuto cestu vzala s sebou, protože jsem cítila, že je to důležité. Letos mě velmi volalo moře. Ta masa vody a informací v ní uložených za celé věky a eony včetně dalších informací, které do ní Slunce neúnavně vysílá mě pronásledovala ve dne a v noci. Ještě tento den jsem po příjezdu a při západu Slunce provedla spontánně očistný rituál. Očistný hlavně v tom, že jsem byla už unavená očišťováním se a zpracováváním záležitostí obou rodinných linií na kterém jsem pracovala již dlouho. Je to nekonečná práce a já jsem se rozhodla, že už to stačí. Požádala jsem Slunce a Moře ať mi pomohou se definitivně od zbývajících kousků okovů osvobodit. Toužím jít dál a vše co omezuje rošiřování mého vědomí s radostí propuštím, přestože to není vždy jednoduché.

25.7 – 30 minut slunobraní při západu Slunce, 10 minut dívání do Měsíce
Mé dny zahrnovaly 6km výšlap ráno do přístavního městečka pro čerstvé ovoce, které jsem posnídala v jednom venkovním posezení v cukrárně, kde si můj společník dopřál svou oblíbenou ranní kávu. Doplnili jsme zásoby vody na celý den a vyšlápli zpět. Téměř každý den jsem cvičila svou oblíbenou hormonální jógu, hodně plavala a bořila se do knih, které jsem si přivezla. Věnovala jsem se svým krystalům, které jsem očišťovala a nabíjela přes den na slunečním a v noci na měsíčním světle pod hvězdami. Začala jsem se opět propojovat s jejich říší a moudrem. Říše krystalů se mi otevřela před pár lety, ale v jistém bodě jsem toto vědomě uzavřela. V našem multimiliónovém hvězdičkovém hotelu na skále začínalo Slunce svítit ráno něco málo po šesté, kdy se vykulilo nad hory a dělalo nám společnost až do svého západu. Nyní nastal čas balancovat sluneční světlo světlem měsíčním, které má negativní energii. Dorůstající měsíc do druhého úplňku tento měsíc a jeho světlo odrážející se na hladině moře mě očaroval. Měl zvláštní kouzlo. Večer jsme opět vyšlápli do městečka na lehkou večeři. Tak naše turistika denně činila kolem 12km.

26.7. – 40 minut dívání do Měsíce
Dny jsou velmi horké a bylo velmi příjemné dívat se jen do stříbrného Měsíce. Vytvořili jsme si umělé přistínění, kde se dalo přečkat největší vedro dne a číst. Velmi ráda jsem odpoledne usínala. Cítila jsem se velmi unavená. Začala jsem vnímat energie, které přicházely již zmíněným otevřeným portálem Lví Brány. Tyto energie přicházely jako obvykle ve vlnách. V rámci očištění mě napadlo podstoupit i vodní půst. To ale nebyl dobrý dobrý nápad. No - byl a nebyl.... Vodní půsty zvyšují vibrace, navyšují energii a otevírají korunní čakru. Mé tělo bylo celé vystavené vlivům Slunce, Měsíce, Hvězd, Moře, hor a skal a syrové veganské stravě. A to je velká síla. Po několika hodinách vodního půstu jsem tyto vibrace fyzicky neustála. Velmi zřetelně jsem začala cítit svůj nervový systém, tělo se přehřálo a nastala panika. Udělal se mi velký opar přes celý spodní ret. Věděla jsem, že  musím rychle něčím snížit vibrace, nebo že bude zle. Po ruce nebylo nic jiného než svačina mého společníka, jejíž částí bylo kus nějaké suché klobásy. Odložila jsem veškeré předsudky a s vděčností jsem jí půlku snědla. Okamžitě se mi ulevilo. Tady jsem dosáhla hranice co momentálně mé fyzické tělo snese. Proto jsem myšlenku na vodní půst vzdala a dále se živila ovocem a zeleninou s tím, že jsem si dopřála zmrzlinu, když jsem na ní měla chuť. Tato situace se opakovala během pobytu ještě jednou a to opět v momentě, kdy přišla další silnější energetická vlna. Pokud odhodíte oblečení a odevzdáte se síle přírody, tak vás to prvně pěkně “profackuje“, protože ona svou silou vás nastavuje na své energie a jejich proudění, abyste se mohli stát její součástí - abyste se mohli zařadit do jejího řádu. Od dětství jsem milovala život indiánů o kterém jsem četla a pobyt v přírodě. Dokázala jsem celé dny trávit sama v lese, z toho jsem půl dne ležela na stromě a přišlo mi to naprosto přirozené. Proto jsem si přes veškeré nepříjemnosti tento pobyt 24 hodin venku většinu času bez oblečení velmi užívala. Pokud jste nazí, jste Stvořiteli nejblíže.

27.7.- 25 minut slunobraní při západu Slunce, 25 minut dívání do Slunce
Tak dnešní den byl snad nejžhavější, co jsem kdy zažila. Po této stránce byl velmi náročný. Nedalo se ani usnout, přemýšlet nebo se oddat hlubší niterné práci. Dívat se do Slunce v době kdy běžně začínám je nemožné, protože jen odraz slunečního světla na hladině je ostrý tak, že to oči neunesou. Já nepoužívám sluneční brýle a díky tomu jsem celé dny přijímala sluneční světlo skrze oči i pasivně. Stejně tak můj společník, který má modré oči a po pobytu na slunci úplně blonďaté vlasy. To zmiňuji pro ty, kteří mají obavy ze Slunce v souvislosti s barvou očí.

28.7 – 25 minut slunobraní při západu Slunce, 25 minut dívání do Měsíce
Dnes jsem položila své krystaly do tůňky s mořskou vodou na  kamenech na skále. Moře bylo klidné a tak jsem je mohla nechat tři hodiny ve slané vodě čistit. No ale, jaké bylo mé překvapení když se najednou přihnaly vlny a v tůňce rozvířily vodu a pomlely s některými kameny, přestože jsem je měla proložené molitanem, aby se nepoškodily.Kus drůzy se odštípnul a vlna ho stáhla do moře. Poté co jsem kameny vyndyla a vystavila je Slunci, vyladila jsem se na tuto drúzu a ptala se, proč se tak stalo. Bylo mi to velmi líto. Bylo mi sděleno, že krystaly, kameny a minerály milují být v přírodě. Část této drúzy je v moři, ale energeticky zůstávají propojeny.

Běžně se mi děje, že kameny v mých rukou jako by ožívaly vždy když je vezmu do přírody. Jsou jak blechy, doslova mi skáčou z ruky. Často se tím i poškodí, což pro mě bylo vždy nelehké. Dlouho jsem nad tím kroutila hlavou a říkala si, že to snad ani není možné, až jsem se o tom dočetla ve svých knihách o krystalech. Není to jen moje zkušenost a autorka doslova varuje před touto skutečností.
Dnes když jsme přišly z městečka a měsíc tak zářil, napadlo mě lehnout si na teplé skály, vystavit celé tělo světlu měsíčnímu a přitom se do Měsíce dívat. No to bylo blaho. Tak jak se ve dne na kůži odráží sluneční světlo, je možné nechat v noci odrážet světlo měsíční. To vykouzlí na opálené kůži jedinečný platinový odstín. Tak tohle je moc prima a rozhodně to nedělám naposledy.

29.7. – 20 minut dívání do Slunce, 25 minut dívání do Měsíce
Dnes je to první den, kdy cítím, že se mé fyzické tělo plně přizpůsobilo a vyrovnalo prostředí a tomu, čemu ho vystavuji. Cítím, jak velmi nabírám sílu a jak fyzické tělo ožívá. Fyzické tělo je inteligence se kterou se dá čistě komunikovat. Kromě toho také cítím sílu psychickou, duševní a spirituální. Cítím, jak mé myšlenky nabírají na síle. Mám jeden velký křišťál. Je to první křišťál, který mě kdy oslovil a který jsem si před pár lety přivezla z Glastonbury. Zažila jsem s ním velmi zajímavou zkušenost, které mozek jen těžko uvěří. Ale jinak mám pocit, že tento křišťál má pro mě stále nějaké informace nebo že mě má něčemu naučit, k něčemu přivést. Stále nevím co to je, proto jsem se ho ptala. Stále nemám odpověď, ale vypadá to že je prostředníkem. Pomáhá mi propojit se s jemnohmotnými světy. Pokud ho mám v noci u hlavy a před spaním s ním komunikuji, zdají se mi velmi živé sny. Zeptala jsem se ho, jestli mi chce něco sdělit nebo předat a on mě propojil s mořem a oceány. Doslova jsem cítila veškeré moře a oceány v sobě a s nimi rostoucí vnitřní sílu v oblasti solaru plexu a břicha. Tím jsem získala dalšího pomocníka na své cestě růstu.

Překvapilo mě, že mé tělov tomto horku přestalo přijímat vodu. Dále jen prostřednictvím ovoce a zeleniny. Díky vedrům a totálnímu vnitřnímu přehřátí nastoupilo fyzické tělo do jiného „režimu“.

30.7. – 25 minut slunobraní při západu Slunce, 20 minut dívání do Měsíce
Tím jak jsem zde celkově “zesílila“ a nabrala energii cítím toto velmi zřetelně při práci se Sluncem. Cítím se velmi jistě v léčení druhých, které stále provádím, jen o tom již stále dokola v zápisníku nepíši. Dnes jsem i velmi sebejistě a spontáně pracovala na aktivaci 12-vláken své DNA. Je to nádherný pocit. Cítíte svou sílu a to, že vy jste středem Vesmíru, který reaguje na vaše myšlenky. Jsme tvůrci. Čím více se pročistíme, čím vyšší vibrace nabereme a čím více dostaneme své tělo do zásaditého stavu, tím je naše tvoření silnější, jasnější a rychlejší.
Od semináře s Antalii Atlantské energie - Krystaly Země (http://www.kliceksrdci.cz/news/atlantske-energie-4/) mi krystaly velmi pomáhají na jemnohmotných hladinách. Jedná se o různé krystaly. Vstupují do mě a provádějí na mě svou práci. Uzemňují, léčí očišťují a prosvětlují. Již mi bylo sděleno, že to co s nimi zažívám a cítím jak pracují, budu využívat na budoucích  seminářích a krystaly budou takto pomáhat i druhým.

31.7. – 20 minut dívání do Měsíce v úplňku
Není snad krásnějšího úplňku než toho, který se vyhoupne nad přístavní městečko, téměř se dotýká stožárů jachet a odráží se na temné hladině vody. Dnes jsem odpoledne v horkém dni zažila nádhernou vizi. Viděla jsem krásný zářivý ohromný krystal, ke kterému byly přilepeny další krystaly. Tento krystal byl zalit světlem a kolem něho tančily velké kusy třpytek – světelných třpytek, kterých se jakoby dalo dotknout. Dotknout se světla! To byla nádherná vize a já jsem se v úžasu ptala: “Proč to mám vidět? Proč tomám vidět? Ten krystal vypadá jako Katedrála - Jako chrám“. Měla jsem pocit, že do něho mohu vstoupit. Nevěděla jsem proč jsem tuto vizi měla, ale věděla jsem, že to nebyla náhoda a že tento krystal žádal mou pozornost. Hned jak se vize vytratila, začala jsem hledat ve svých knihách. A našla. Bože! Opravdu. Existuje krystal který se jmenuje Katedrála – Světelná Knihovna. Samozřejmě, že jsem ho v minulosti viděla když jsem knihami listovala, ale úplně jiné krystaly upoutaly mou pozornost. Jako například “Strážce záznamů“. Až nyní jsem se zaměřila na tento. Než jsem si o něm vše přečetla, přicházely mi samospádem informace týkající se tohoto krystalu, věcí a událostí budoucích. Tyto informace nemám nyní povolení sdílet veřejně, ale s radostí vám představím Krystal “Katedrála – Světelná knihovna“ (http://www.slunecnabrana.eu/Krystaly/Katedrala.htm/katedrala.htm)
Součástí mého plánu na skále bylo i zůstat bez nezbytné technologie. Proto jsem během svého pobytu měla omezený přístup na internet a to jen z ne dobře funkčního zařízení ve venkovní internetové kavárně. Facebook mi ukázal jen omezené informace, ke zprávám mě nepustil vůbec, ale měla jsem možnost vidět příspěvek týkající se bosenských pyramid, které přidala jistá osoba na můj profil. Zaujala mě jen briskní informace o propojení bosenských pyramid, Silbury Hill, Stonehenge a dalšími posvátnými místy. Některé jsem v minulosti fyzicky navštívila. A bylo to tu zase. Bosenské pyramidy. Podívala jsem se, kde jsou. No ano, kousek od Sarajeva. Slovo Sarajevo jsem slyšela nahodile velmi často. Toto už nebyla náhoda. Začalo mi to vrtat hlavou. Hlavně ta pyramida Slunce. Proč je tolik pyramid Slunce? Jak se Sluncem souvisí? A hlavně ....co se tam dělo. Otázky, které mě nenechaly spát. Touha najít na ně odpovědi, které jsou z nějakého důvodu pro mě velmi důležité způsobila, že postupně začínají přicházet.

 

 

Autor článku a fotografií: Martina Atiriamin
www.slunecnabrana.eu
Tento článek lze nekomerčním způsobem šířit v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.eu a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.